14. 2. 2017 – Hlíva ústřičná – sušená drcená v kapslích

Hlívu ústřičnou, jako zdraví prospěšnou houbu, by měl jíst člověk každý den. Varianta hlívy ústřičné – sušené drcené v kapslích, je jednou z možností jak dostat denně do těla zdraví prospěšné látky posilující naši imunitu. Hlíva ústřičná dokáže spolehlivě udržet v normě složky krve, jejichž hodnoty vyjadřují úroveň obranyschopnosti konkrétního lidského organismu.

 

Doporučená doba užívání je 3 měsíce.

 

Tato varianta je úžasná i pro větší děti, které běžně houby z jídla vybírají a kapsle již umí spolknout.

 

Hlívu ústřičnou drcenou v kapslích si můžete u nás objednat mailem: objednavky@hlivenka.cz nebo telefonicky 515 919 520.

Jedno balení obsahuje 30 kapslí a zaplatíte za něj 60 Kč.

 

 

 

2. 2. 2017 – Nabízíme i bylinky

Sociální podnik HLÍVENKA s.r.o. nabízí zákazníkům nejen houby, ale i různé byliny. Aktuálně máme v nabídce meduňku a oregáno, které na zahradě našeho hospodářství pěstujeme, následně sušíme v sušičce a dále je nabízíme k prodeji.

 

 

Bylinky od nás jsou baleny po 12 dkg za cenu 13 Kč.

Objednávat můžete na: objednavky@hlivenka.cz

nebo tel.: 515 919 520 nebo 515 919 511.

 

 

 

 

 

Pro lepší orientaci v těchto bylinách jsme připravili následující řádky, které zajisté napomůžou v rozhodnutí, kterou bylinu si vybrat, aby vaše tělo bylo nejvíce uspokojeno.

 

Meduňka lékařská lidi zaujala svými výbornými léčivými vlastnostmi. Kdyby je neměla, ani bychom nevěděli, že existuje, protože na jejím vzhledu je totiž obtížné něco hezkého objevit. Drobné květy totiž rozkvétají postupně, vyskytují se poskrovnu, protože celá rostlina je málo atraktivní a jako okrasa se nehodí. V době květu se léčivé vlastnosti mění, proto se meduňka sbírá před obdobím květu. Má příjemnou, citronovou vůni a chuť velmi podobnou medu, podle níž také dostala pojmenování. Meduňka je „víceletka“, u nás ale volně neroste, jen se pěstuje. Dnešní velká popularita meduňky, v době stresového života, je plně pochopitelná. Dobré vlastnosti meduňky však byly známé již odedávna. Věhlasný lékař a přírodovědec Paracelsus ji označoval elixírem života asi proto, že je mimořádným lékem na uklidnění celého organismu. Takových rostlin je více, ale meduňka má vliv nejen na nervovou soustavu a psychiku, ale působí na všechny orgány těla, postižené vlivem stresu chorobnými změnami. Snižuje křečovité stažení způsobené nervovým vypětím, uklidňuje bušení srdce, dýchací a zažívací orgány. Utišuje také záchvaty kašle dětí podobně jako mateřídouška. Uvolňuje také křeče žaludku a pomůže i proti zvracení v těhotenství. Hodí se také při migréně a při oparu.

 

Oregáno oplývá spoustou dobrých účinků, z kterých jsou nejvíce využívaný jeho schopnosti čistit zahleněné plíce. Také zabírá při úporném suchém kašli nebo při chronickém kataru a ostatních nemocech průdušek. České pojmenování oregána je dobromysl, které vychází pravděpodobně z velmi pozitivního působení na nervovou soustavu, protože jsou prokázány uklidňující účinky, a tak z tohoto hlediska částečně nahrazuje i působení kozlíku. Rovněž posiluje organismus a zlepšuje funkce krevního oběhu. Toto jsou účinky, které určitě zlepší i naši mysl, proto tento český název. Má i dezinfekční účinky, pozitivně působí na žaludek, proti plynatosti a také upravuje stolici. Snižuje riziko křečí a ženy ji vyhledávají i proto, že při vynechání menstruace ji opět vyvolá. Dobromysl je častou a velmi dobrou přísadou do bylinných koupelí, protože posiluje celý organismus. Velmi dobře se tyto účinky projevují u slabých dětí. Prospěšné je oregano i při revmatismu a kožních onemocněních. Bývá také součástí inhalačních směsí podávaných při rýmě, chřipce, zánětu průdušek a podobně.

 

Kontaktní osoba/autor: Mgr. Pavel Pešta, redaktor MPVP

25. 1. 2017 – Zajímavosti z historie pěstování hlívy

Nejdelší tradice pěstování jedlých hub rostoucích na dřevě pochází z Japonska a Číny. Písemné prameny uvádějí první zmínku rok 199 n.l., kdy se jednalo o pěstování houževnatce jedlého (Lentinus edodes), který se na evropském trhu zapsal pod japonským názvem shiitake. Jsou ale předpoklady, že byl houževnatec v jihovýchodní Asii pěstován už před 2 tisíci lety.

S prvním doloženým pěstováním hlívy ústřičné v laboratoři je spojováno jméno německého badatele Falcka, který své výsledky zveřejnil v roce 1917. Po I. světové válce pokusy o pěstování dřevokazných hub v Evropě ustaly. Metody pěstování hlívy byly rozpracovávány na počátku 60. let minulého století v zemi tradičního pěstování dřevokazných hub, v Japonsku. Odtud se převzaly způsoby pěstování na dřevěných špalcích. S produkčním pěstováním hlívy útřičné se začalo i v Evropě, tentokrát v Maďarsku. Následně v letech 1969 až 1971 začaly první experimenty s pěstováním této houby na území Československa v tehdejším Stavebním melioračním družstvu Galanta a v některých JRD (Jednotné rolnícke družstvo) na Slovensku. Z roku 1958 jsou doloženy první pokusy s pěstováním hlívy na umělých substrátech díky americkému badateli BLOCKovi, který na Floridě využil k pěstování piliny z různých dřevin. Používal teplomilný kultivar hlívy ústřičné pojmenovaný „Florida“, který se pěstuje dodnes. BLOCK přidával do pilin minerální látky a sojovou či ovesnou mouku a sterilizoval je, aby znemožnil osídlení připraveného substrátu jinými mikroorganismy. Těmito experimenty položil základ pro rozvoj intenzivního způsobu pěstování hlívy ústřičné, které se brzy začalo rozšiřovat, testovat a zdokonalovat i v jiných zemích. Intenzivní pěstební postup umožňuje i více sklizní do roka, protože je nezávislý na průběhu počasí a zaručuje tak možnost ochrany proti škůdcům. Intenzivní průmyslovému pěstování se věnovali v zemích východního bloku – a to zejména v bývalém Československu, Maďarsku a v bývalé NDR. Mezi západními zeměmi byly dominantní v intenzivním průmyslovém pěstování hlívy tyto státy: NSR, Švýcarsko, Itálie a Holandsko.

Intenzivní pěstování hlívy bylo v roce 1973 zahájeno v první pěstírně hlívy v JZD Liptál na Vsetínsku. Začali s pěstování na slámě, kukuřičných vřetenech a podestýlce od telat. Další pěstírna zahájila provoz v JZD Sokolovo Bohdalice v Kojátkách na okrese Vyškov. Zde pěstovali hlívu ústřičnou intenzivním způsobem ve svislých plodících stěnách na slámě s roční produkcí 20 až 30 tun hlívy ročně. V té době také probíhal vědecký výzkum zaměřený na pěstování jedlých hub. Dominantní pracovištěm v té době byl Mikrobiologický ústav tehdejší Československé akademie věd (dnes Akademie věd České republiky) v Praze, který se zabýval již od roku 1961 výzkumem jedlých pěstovaných hub, především žampionů, ale také hlívy ústřičné. V první polovině 70. let byly publikovány údaje o fyziologických vlastnostech této houby a informace o dalších mikroorganismech, které sídlí v hlívovém substrátu. V roce 1972 byla také objevena schopnost hlívy ústřičné poutat vzdušný dusík.

 

A v roce 2013 byl založen sociální podnik HLÍVENKA s.r.o., jejíž dominantní činností je pěstování hlívy ústřičné, které je založeno na výše zmíněném intenzivním principu pěstování. Oproti počátkům intenzivního pěstování hlívy ústřičné se změnilo mimojiné i „podhoubí“. Tento sociální podnik pěstuje hlívu na dřevěné drti. Potom tato čistá a voňavá hlíva putuje ke svým zákazníkům v Brně a nejbližším okolí. Ať jim i nadále chutná. A nejen jim, ale i těm budoucím …

 

Kontaktní osoba/autor: Mgr. Pavel Pešta, redaktor MPVP

11. 1. 2017 – Udělení certifikátu

                 

BRNO – Ve čtvrtek 8. 12. 2016 byl sociálnímu podniku HLÍVENKA  s.r.o. udělen Certifikát o zdravotní  bezpečnosti na výrobek hlíva ústřičná sušená v kapslích. Certifikát podává informace o tom, že tento výrobek není škodlivý pro naše zdraví. 

 

Sociální podnik HLÍVENKA s.r.o. získal 8. prosince 2016 od Státního zdravotního ústavu Certifikát o zdravotní bezpečnosti svého produktu – hlívy ústřičné – sušené v kapslích. Výrobek byl kladně posouzen a vyšetřen akreditovanými laboratořemi výše zmíněného ústavu. Výrobek je v souladu se závaznými předpisy, především se zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů, a také s vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 225/2008 Sb., která stanovuje požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. Dále výrobek splňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 11/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům i nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství 1925/2006 o přidávání vitamínů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Hlíva v kapslích odpovídá také požadavkům nařízení komise Evropského společenství č. 1170/2009, které uvádí seznam vitamínů a minerálních látek a jejich forem, které lze přidávat do potravin a rovněž splňuje nařízení komise Evropského společenství č. 1881/2006 stanovující maximální hodnoty určitých kontaminantů.

 

Splnění těchto norem nám dokazuje, že si hlívu ústřičnou v této formě můžeme bez obav dát a posílit si tak imunitu.

 

Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Pešta, redaktor MPVP

 

16. 12. 2016 – Den otevřených dveří F. D. Roosevelta

BRNO – V pátek 16. 12. 2016 proběhl na Střední škole F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11, příspěvkové organizaci, v rámci kterého měli návštěvníci možnost seznámit se s provozem školy i s výrobky žáků tohoto školního zařízení. Produkty žáků bylo možno zakoupit na prodejní výstavě, která probíhala v rámci této akce.

 

Sociální podnik HLÍVENKA s.r.o. se zúčastnil 16. 12. 2016 dne otevřených dveří na Střední škole F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11, příspěvkové organizaci, jehož součástí byla vánoční prodejní výstava a pásmo workshopů v dílnách odborného výcviku. Na této výstavě byly vidět výrobky zdejších žáků, které šly rychle na odbyt. HLÍVENKA s.r.o. zde prodávala hlívu ústřičnou – ve všech formách – tedy i sušenou, sušenou drcenou a kapslovanou. K mání byl i hlívový guláš.  Akce posílí spolupráci školy se sociálními podniky, které napomáhají těmto dětem při získávání potřebné praxe
a následně v jejich začlenění do pracovního i společenského života. Návštěvníci si prohlédli zrekonstruované prostory školy s jejími učebnami a chráněnými dílnami, ve kterých se studenti jednotlivých oborů prakticky vzdělávají.

 

Škola má kapacitu 250 žáků a vyučuje v ní 55 pedagogů, kteří se podílejí na organizaci 20 vzdělávacích oborů. Na současné adrese se škola nachází sice jen od roku 2007, ale má již více než  padesátiletou tradici. Škola se v současnosti nachází na adrese Křižíkova 11 v Brně.

 

Kontaktní osoba: Mgr. Pavel Pešta, redaktor MPVP