Oslabená imunita – jak s ní bojovat?

Trpíte častými infekčními nemocemi a uzdravujete se jen pomalu? Často se vám onemocnění vrací a jsou vleklá? Antibiotika vám nezabírají? Jste bledí a pohublí? Máte nezvykle zvětšené lymfatické uzliny, játra a slezinu? Pokud jste si na většinu těchto otázek odpověděli kladně, pak pravděpodobně trpíte poškozením imunitního systému.

Imunitní systém z těla odstraňuje odumřelé buňky, brání organismus před choroboplodnými zárodky a neživými cizorodými částicemi a rovněž bojuje proti nádorovým buňkám. Tvoří ho celkem dvě části – vrozená, jejíž součástí je kůže a bílé krvinky zvané mikrofágy pohlcující cizorodé částice, a adaptivní. Ta se vyvíjí podle onemocnění, se kterými se jedinec za svůj život setkal. Základními kameny imunitního systému jsou bílé krvinky a imunitní orgány, jakou jsou brzlík (thymus) a lymfatické uzliny.

 

Malé množství protilátek

Při snížené obranyschopnosti neboli imunodeficienci si tělo nedokáže vytvořit dostatečné množství protilátek, nebo má sníženou vnímavost vůči antigenům. Pacienti jsou náchylní k onemocnění bakteriálního i virového původu, snadno se tak mohou nakazit v podstatě jakýmkoli infekčním onemocněním. Při poškození imunitního systému se navíc zvyšuje i riziko nádorových onemocnění. Některá onemocnění tak mohou vést až ke smrti.

K oslabení imunity může dojít už při narození nebo kdykoli během života. Druhá možnost je častější a vzniká jako důsledek infekčního procesu nebo jiné nemoci. Tato diagnóza se určuje pomocí rozboru krve. V ní jsou totiž obsaženy všechny složky imunitního systému způsobující jeho poškození. Konkrétně se zjišťuje množství bílých krvinek a jejich struktura.

 

Faktory způsobující poruchy imunity

Oslabením imunity jsou nejvíce ohroženi důchodci, malé děti a pacienti, kteří trpí chorobami plic, srdce a ledvin. Obranyschopnost však může negativně ovlivnit celá řada dalších faktorů. Patří mezi ně především nedoléčení infekčních onemocnění, nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu a nedostatek určitých výživných látek. Imunitě ale nepřispívá ani nedostatek spánku, nadměrné fyzické zatěžování organismu, porušení buněk sliznic a kůže a léčba pomocí antibiotik, která narušuje přirozenou mikroflóru organismu. K poruše imunity přispívá také shon, stres a další emocionální vlivy. Obranyschopnosti neprospívá ani pobyt na znečištěném vzduchu, který narušuje sliznice.

Mezi rizikové faktory patří rovněž nechráněný pohlavní styk. Při něm totiž může dojít k přenosu viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS, tedy syndrom získané imunitní nedostatečnosti. Poruchy obranyschopnosti však může způsobit i očkování kojenců proti tuberkulóze.

Se špatnou obranyschopností také bojují lidé trpící podváhou, tedy ti, kteří mají hodnotu indexu BMI nižší než dvacet. Konkrétně se jedná o lidi trpící poruchami metabolismu, seniory a nemocné poruchami příjmu potravy – tedy mentální anorexií a bulimií.

Důvodem, proč tělo ztrácí svou obranyschopnost, je často také překyselení organismu. Tu způsobují nepřirozené životní návyky a špatné složení jídelníčku. Překyselení organismu se projevuje častou únavou, bolestí hlavy, omezením výkonu a rovněž problémy s trávením.

 

Příznaky poškození imunity

Příznaky imunodeficience se mohou objevit v jakémkoli věku života. Ty nejtěžší formy poškození obranyschopnosti se objevují již brzy po narození prostřednictvím hnisavého odhojování pupečníku (omfalitida). To doprovází nejrůznější infekce, jako je například zánět středního ucha, zápal plic a zánět bradavkovitého výběžku na lebce. Často se objevují také záněty průdušek, průjmová onemocnění a urogenitální infekce.

 

Jak imunodeficienci předcházet?

Vlastní léčba poruchy imunity neexistuje. Cílem ošetřujících lékařů je většinou potlačit infekce nebo také nahradit chybějící složku imunity. Důležité je pravidelně docházet k lékaři na aplikace imunoglobulinů. Existuje však celá řada způsobů, jak se lidé s poškozeným imunitním systémem mohou vyvarovat zhoršení jejich stavu. Konkrétně se jedná o důraz na zdravou a plnohodnotnou stravu, ve které by neměla chybět žádná podstatná složka. Pacienti by se dále měli vyhnout nedostatečně upraveným jídlům obsahujícím bakterie a lidem, kteří jsou nachlazeni.

Pomoci může pomalé a soustavné otužování. Velkým pomocníkem v boji s poškozenou imunitou je také hlíva ústřičná. Ne nadarmo se jí říká zázračná houba. O jejích příznivých účincích věděli už obyvatelé starověké Číny, kteří z ní připravovali masti a tinktury podporující právě obranyschopnost organismu. Hlíva ústřičná totiž obsahuje glukany, které kromě toho, že pomáhají při onemocnění jater a chřipkových virózách, také posilují imunitu.

Vhodné je také střídat vitamínové prostředky a bylinky. Velmi účinným přírodním antibiotikem je česnek, který navíc snižuje krevní tlak a upravuje hladinu cholesterolu v krvi. Lidem s oslabeným žlučníkem však může vyvolat nepříjemné problémy.

Silné protibakteriální, protivirové a protikvasinkové účinky má šťáva z celých listů aloe vera. Rovněž napomáhá trávení a upravuje střevní mikroflóru, která je základním kamenem celé obranyschopnosti organismu.

Výborným antioxidantem, který působí jako prevence proti nachlazení, je vitamín C. V případě prvních příznaků nachlazení je dobré zvýšit jeho denní dávku na tři gramy. Pomoci může také oregano, koloidní stříbro, olej ze žraločích jater (alkyglycerol) a směsi éterických olejů. Pokud jste poruchu imunity podědili, žádná prevence bohužel neexistuje.

Komentáře jsou uzavřeny.